Valašský král

Kód: 13
Tip
Neohodnoceno
200 Kč –25 %
Valašský král
200 Kč –25 % 150 Kč
Skladem

Tato publikace vyšla v polovině ledna 2008 v reedici po 78 letech. Jedná se nejen o velice krásnou, ale i o velice vzácnou publikaci, která je prvním doloženým dílem, v kterém se objevuje postava Valašského krále. Pohádku veršem frenštátského básníka Josefa Kaluse poprvé vydal Josef Hladký v Hranicích na Moravě jako devátý svazek knihomilské edice Amfora v nákladu 350 výtisků. Z toho bylo 50 na ručním a 300 na dokumentním papíru. Knihu vyzdobil Jožka Baruch osmi dřevoryty a vytisklo ji Družstvo knihtiskárny v Hranicích písmem starého Medievalu na jaře 1929.

Detailní informace

Detailní popis produktu

Autor: Josef Kalus,

Titul je zařazen do žánrů: Bibliofilie

Nakladatel: VALAŠSKÉ KRÁLOVSTVÍ

Počet stran: 40

Vazba: Brožovaná

Formát: 148x210 mm

Rok vydání: 2008

ISBN 978-80-254-1283-1
EAN 978-80-254-1283-1


Předmluva:
Krásy valašských hor, náročný život jejich obyvatel, bohatství lidových písní, tanců, krojů, ale i lidových pohádek a pověstí nebyly v jiných částech naší vlasti dlouho známy. Jedním z prvních básníků, kteří svou tvorbou obeznamovali kulturní veřejnost v Praze, Brně, Olomouci a jiných českých i moravských městech s Valašskem, byl frenštátský rodák Josef Kalus. Přišel na svět 16. února 1855 jako poslední - čtrnácté dítě chudého tkalce Filipa Kalusa a jeho manželky Johany a jeho rodný domek v Horní ulici zdobí pamětní deska známého sochaře Albína Poláška, tvůrce radhošťského sousoší Cyrila a Metoda i bájného Radegasta. Jozífek, jak mu tehdy říkali, se po povinné školské docházce vyučil tkalcem a jako tovaryš na zkušené pracoval v severomoravském Šternberku. V té době už se cílevědoměji zaměřoval na básnickou tvorbu, k níž ho povzbuzovali přátelé. Od jara 1877 se jeho verše objevovaly v pražském literárním časopise Lumír, kde je obdivovali Josef Václav Sládek, Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer a další známí autoři, v dalších letech nejčastěji vycházely ve Vlčkově Osvětě, v brněnské Koledě a dalších časopisech i sbornících. Jeho snem bylo učitelské povolání, aby ho mohl uskutečnit, zvládl za jediný rok učivo měšťanské školy a v letech ¬1871-1875 absolvoval učitelský ústav v Příboře. Učit začal jako třicetiletý ve Staré Bělé u Ostravy a v letech 1889-1925 působil na obecných školách na Prostřední a Dolní Čeladné v malebném horském prostředí, kam za ním přijíždělo mnoho známých spisovatelů, výtvarníků a hudebníků. Poslední desetiletí života prožil v rodném městě, kde 11.prosince 1934 zemřel. Jeho hrob zdobí reliéf sochaře Jana Knebla, který je i autorem básníkovy busty v ulici 6.května. Kalusovo básnické dílo je rozsáhlé - po prvotině Písně (1882) vycházely postupně knížky Z Valašska (1885), Oblaky (1887), Kresby a písně (1895), Přímořské dojmy a elegie (1903), Valašsko v písních (1906), Valašská senoseč (1917), Tříšť (1933), Valašská svatba (1933) a Valašské romance (1934). Pro děti napsal dvě knížky veršů s přírodními motivy - Kopretiny (1904) a Pampelišky (1925). Jeho oblíbená veršovaná pohádka O Janíčkovi (1911) byla dokonce v dramatizaci Zdeňky Christinové uvedena s úspěchem na scéně Národního divadla v Brně (1913). A jeho další „pohádka veršem“, jak ji sám označil, Valašský král (1929) vyšla bibliofil¬sky s rázovitými dřevoryty krásenského rodáka Jožky Barucha ve známé edici Amfora Josefa Hladkého v Hranicích na Moravě. Spisovatel František Horečka při jejím vydáni napsal do časopisu Naše Valašsko, že v titulní postavě příběhu vidí přímo jejího autora:

Poznáte jej na první pohled, toť přece on sám, pěvec našich valašských lesů a niv - král přespříliš bohatý a velmi skromný a prostý, jenž vládne nad tím, čeho jiní smrtelníci si tolik neváží: nad vůněmi hor, nad trylkem ptáků v čeladenských stráních, nad zrcadlením vrcholků v hladině jezírka, nad helekáním pastevců a štěbetáním kravárek. Poznáte jej nejen podle verše „statný, zachovalý kmet“, ale hlavně podle jeho laskavé povahy, podle jeho obdivuhodné lásky k prostému lidu, lásky, která hory přenáší a nemožné činí možným, jak to v pohádkách bývá...

Kalusovy verše neztratily nic ze svého půvabu ani po jeho skonu, jak dokázala obliba jeho veršů a posmrtně vydaných souborů Na konci života (1935) a Romance o smrti (1935), dvou pozoruhodných svazků jeho Vzpomínek (1936, 1937) souborné vydání jeho Valašských pohádek (1937), jednotlivé reedice jeho veršů i tři obsáhlejší výběry z jeho tvorby - Člunek zpívá (1941), Písně (1958) a Rodné hory moje... (1977). Kromě drobnějších prací o jeho životě a tvorbě vyšly i knížky o jeho dětství a mládí (Jan Petrus: Jozífek. Brno, Pokorný a spol. 1936), o čeladenském působení (Jaroslav Šulc: Dům pod horami. Praha, Vyšehrad 1945) a moje „čtení“ o jeho životní pouti, vzniku a ohlase jeho díla (Z hor mne nikdo nevyláká... Frenštát p. R., Veronika 2005). Básníkovu památku připomíná každoročně ve Frenštátě recitační soutěž základních a středních škol s názvem Kalusův chodníček a ve škole na Prostřední Čeladné, kde učil, je umístěn Památník Josefa Kalusa, navštěvovaný početnými turisty.

Škoda, že se Josef Kalus nenarodil o století později. Byl by jistě vhodným kandidátem na vedoucí osobnost Valašského království. I když zůstal pouze „valašským slavíkem“, kterým ho pojmenoval Petr Bezruč, nebo též „čeladenským slavíkem“, jak ho nazývali jeho spoluobyvatelé, jeho melodické verše žijí i dnes a budiž dík Valašskému království, že nám je i v této podobě připomíná.

PhDr. Libor Knězek, CSc

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení