Valašský král

Kód: 13
Tip
Neohodnoceno
200 Kč –25 %
Valašský král
200 Kč –25 % 150 Kč
Skladem

Tato publikace vyšla v polovině ledna 2008 v reedici po 78 letech. Jedná se nejen o velice krásnou, ale i o velice vzácnou publikaci, která je prvním doloženým dílem, v kterém se objevuje postava Valašského krále. Pohádku veršem frenštátského básníka Josefa Kaluse poprvé vydal Josef Hladký v Hranicích na Moravě jako devátý svazek knihomilské edice Amfora v nákladu 350 výtisků. Z toho bylo 50 na ručním a 300 na dokumentním papíru. Knihu vyzdobil Jožka Baruch osmi dřevoryty a vytisklo ji Družstvo knihtiskárny v Hranicích písmem starého Medievalu na jaře 1929.

Detailní informace

Detailní popis produktu

Autor: Josef Kalus,

Titul je zařazen do žánrů: Bibliofilie

Nakladatel: VALAŠSKÉ KRÁLOVSTVÍ

Počet stran: 40

Vazba: Brožovaná

Formát: 148x210 mm

Rok vydání: 2008

ISBN 978-80-254-1283-1
EAN 978-80-254-1283-1


Předmluva:
Krásy valašských hor, náročný život jejich obyvatel, bohatství lidových písní, tanců, krojů, ale i lidových pohádek a pověstí nebyly v jiných částech naší vlasti dlouho známy. Jedním z prvních básníků, kteří svou tvorbou obeznamovali kulturní veřejnost v Praze, Brně, Olomouci a jiných českých i moravských městech s Valašskem, byl frenštátský rodák Josef Kalus. Přišel na svět 16. února 1855 jako poslední - čtrnácté dítě chudého tkalce Filipa Kalusa a jeho manželky Johany a jeho rodný domek v Horní ulici zdobí pamětní deska známého sochaře Albína Poláška, tvůrce radhošťského sousoší Cyrila a Metoda i bájného Radegasta. Jozífek, jak mu tehdy říkali, se po povinné školské docházce vyučil tkalcem a jako tovaryš na zkušené pracoval v severomoravském Šternberku. V té době už se cílevědoměji zaměřoval na básnickou tvorbu, k níž ho povzbuzovali přátelé. Od jara 1877 se jeho verše objevovaly v pražském literárním časopise Lumír, kde je obdivovali Josef Václav Sládek, Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer a další známí autoři, v dalších letech nejčastěji vycházely ve Vlčkově Osvětě, v brněnské Koledě a dalších časopisech i sbornících. Jeho snem bylo učitelské povolání, aby ho mohl uskutečnit, zvládl za jediný rok učivo měšťanské školy a v letech ¬1871-1875 absolvoval učitelský ústav v Příboře. Učit začal jako třicetiletý ve Staré Bělé u Ostravy a v letech 1889-1925 působil na obecných školách na Prostřední a Dolní Čeladné v malebném horském prostředí, kam za ním přijíždělo mnoho známých spisovatelů, výtvarníků a hudebníků. Poslední desetiletí života prožil v rodném městě, kde 11.prosince 1934 zemřel. Jeho hrob zdobí reliéf sochaře Jana Knebla, který je i autorem básníkovy busty v ulici 6.května. Kalusovo básnické dílo je rozsáhlé - po prvotině Písně (1882) vycházely postupně knížky Z Valašska (1885), Oblaky (1887), Kresby a písně (1895), Přímořské dojmy a elegie (1903), Valašsko v písních (1906), Valašská senoseč (1917), Tříšť (1933), Valašská svatba (1933) a Valašské romance (1934). Pro děti napsal dvě knížky veršů s přírodními motivy - Kopretiny (1904) a Pampelišky (1925). Jeho oblíbená veršovaná pohádka O Janíčkovi (1911) byla dokonce v dramatizaci Zdeňky Christinové uvedena s úspěchem na scéně Národního divadla v Brně (1913). A jeho další „pohádka veršem“, jak ji sám označil, Valašský král (1929) vyšla bibliofil¬sky s rázovitými dřevoryty krásenského rodáka Jožky Barucha ve známé edici Amfora Josefa Hladkého v Hranicích na Moravě. Spisovatel František Horečka při jejím vydáni napsal do časopisu Naše Valašsko, že v titulní postavě příběhu vidí přímo jejího autora:

Poznáte jej na první pohled, toť přece on sám, pěvec našich valašských lesů a niv - král přespříliš bohatý a velmi skromný a prostý, jenž vládne nad tím, čeho jiní smrtelníci si tolik neváží: nad vůněmi hor, nad trylkem ptáků v čeladenských stráních, nad zrcadlením vrcholků v hladině jezírka, nad helekáním pastevců a štěbetáním kravárek. Poznáte jej nejen podle verše „statný, zachovalý kmet“, ale hlavně podle jeho laskavé povahy, podle jeho obdivuhodné lásky k prostému lidu, lásky, která hory přenáší a nemožné činí možným, jak to v pohádkách bývá...

Kalusovy verše neztratily nic ze svého půvabu ani po jeho skonu, jak dokázala obliba jeho veršů a posmrtně vydaných souborů Na konci života (1935) a Romance o smrti (1935), dvou pozoruhodných svazků jeho Vzpomínek (1936, 1937) souborné vydání jeho Valašských pohádek (1937), jednotlivé reedice jeho veršů i tři obsáhlejší výběry z jeho tvorby - Člunek zpívá (1941), Písně (1958) a Rodné hory moje... (1977). Kromě drobnějších prací o jeho životě a tvorbě vyšly i knížky o jeho dětství a mládí (Jan Petrus: Jozífek. Brno, Pokorný a spol. 1936), o čeladenském působení (Jaroslav Šulc: Dům pod horami. Praha, Vyšehrad 1945) a moje „čtení“ o jeho životní pouti, vzniku a ohlase jeho díla (Z hor mne nikdo nevyláká... Frenštát p. R., Veronika 2005). Básníkovu památku připomíná každoročně ve Frenštátě recitační soutěž základních a středních škol s názvem Kalusův chodníček a ve škole na Prostřední Čeladné, kde učil, je umístěn Památník Josefa Kalusa, navštěvovaný početnými turisty.

Škoda, že se Josef Kalus nenarodil o století později. Byl by jistě vhodným kandidátem na vedoucí osobnost Valašského království. I když zůstal pouze „valašským slavíkem“, kterým ho pojmenoval Petr Bezruč, nebo též „čeladenským slavíkem“, jak ho nazývali jeho spoluobyvatelé, jeho melodické verše žijí i dnes a budiž dík Valašskému království, že nám je i v této podobě připomíná.

PhDr. Libor Knězek, CSc